Bolest vnějšího kotníku je častým problémem, který postihuje mnoho lidí bez ohledu na věk nebo pohlaví. Tato bolest může být způsobena řadou faktorů, včetně zranění, opotřebení nebo vrozených defektů. V tomto článku se podíváme na nejčastější příčiny a možnosti léčby bolesti vnějšího kotníku.
Konzultace s doktorem
Pokud vás trápí bolest vnějšího kotníku delší dobu nebo je příliš intenzivní, obraťe se na odborníka a nesnažte si diagnózu stanovit svépomocí. Jedině lékař vám může určit správné řešení.
Příčiny bolesti vnějšího kotníku
Bolest vnějšího kotníku může mít mnoho příčin. Mezi nejčastější patří záněty šlach, stresové zlomeniny a nervová poškození. Častou příčinou je také tak zvaná tendinopatie zadního holeního svalu, kde dochází k postupnému vzniku bolesti na vnitřní straně kotníku. Bolest může „vystřelovat“ i pod klenbu nohy.
Méně často se můžeme setkat se syndromem tarzálního tunelu, kdy dochází k tlaku na zadní holení nerv při průchodu vnitřní stranou kotníku. Příznaky zahrnují pálení bolesti v patě, která může pokračovat do klenby nohy.
Akutní příčiny bolesti vnějšího kotníku
Akutní příčiny zahrnují náhlé zranění jako výrony, podvrtnutí a zlomeniny.
Méně časté, ale vážné příčiny
Mezi méně časté, ale potenciálně vážné příčiny bolesti vnějšího kotníku patří stresová zlomenina nártní kůstky a komplikace výronu kotníku. Tyto stavy vyžadují okamžitou lékařskou péči, aby se předešlo dalším poškozením.
Diagnostika a léčba
Diagnostika bolesti vnějšího kotníku zahrnuje fyzické vyšetření a zobrazovací metody jako rentgen a MRI. Tyto metody mohou odhalit rozsah poškození a případné odtržení vazů od kostí kotníku.
Léčba závisí na příčině bolesti. Pro akutní stavy se doporučuje protokol RICE (klid, led, komprese, elevace). Pro chronické stavy může být užitečná proloterapie, kde se do postižených struktur injektuje regenerační roztok.
Prevence
Klíčem k prevenci bolesti vnějšího kotníku je udržení flexibility a dobré svalové síly. Důležité je také používání podpůrné obuvi a vložek během sportu nebo běhu, zahřívání před fyzickou aktivitou a vyhýbání se pohybům, které by mohly způsobit zranění, jako je odporová inversní pohyb nohy.
